Život bez koní není život

NERVOVÁ SOUSTAVA

Základem nervového ústrojí je nervová buňka - NEURON.

Tato buňka se skládá z:	těla buňky
	výběžků	dendritů - nesou vzruch do buňky
		neuritů - nesou vzruch z buňky

Spojení jednotlivých nervových buněk je uspořádáno tak, že neurit jedné nervové buňky je spojen s dendritem druhé nervové buňky. Spojení nervových buněk vytváří synapse (zápoje), ve kterých dochází k předání vzruchu.


Každá změna, která podráždí nervovou buňku se nazývá podnět a nervové buňky, které přijímají podněty z vnějšího prostředí se nazývají receptory.

Máme 2 druhy receptorů:	EXTERORECEPTORY - zachycují vnější podráždění (např. štípnutí)
	INTERORECEPTORY - přenáší vnitřní podráždění (např. hlad)

Podnět vyvolá podráždění, které se přenese do centra, kde se mění na vzruch. Nervová vlákna, která vedou vzruchy z tkání a orgánů do nervových center jsou vlákna dostředivá a ta která vedou vzruchy z nervových center orgánů a tkání jsou vlákna odstředivá.


Nervovou soustavu dělíme na:
1. CNS - centrální nervovou soustavu
2. ONS - obvodovou nervovou soustavu
3. VNS - vegetativní nervovou soustavu



CNS - CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Skládá se z mozku a míchy

Mozek

• je uložen v dutině lebeční a tvoří jej:

  	velký mozek	přední mozek	- mozkové polokoule
  			- čichový mozek
  		mezimozek
  		střední mozek

  	zadní mozek	mozeček
  		most
  		prodloužená mícha

  
  Mozkové polokoule
  
• jsou tvořeny na povrchu z šedé mozkové kůry a uvnitř bílé hmoty. Jsou nejvyšším orgánem nervové soustavy, řídí veškerou činnost organismu.
  
  Čichový mozek
  
• je centrem čichového ústrojí. Je jen průměrně vyvinutý (značně vyvinutý je např. u šelem).
  
  Mezimozek
  
• řídí dechový aparát, srdeční činnost, pánevní orgány, termoregulaci a hospodaří s cukry, vodou a solemi.
  
  Střední mozek
  
• je centrem zrakového a sluchového centra, pohybových reflexů a jsou v něm nervové dráhy, které spojují zadní mozek s předním mozkem.
  
  Mozeček
  
• je v něm centrum pro regulaci pohybu, udržování rovnováhy, polohy těla a končetin.
  
  Most
  
• leží pod mozečkem a je to spojnice s míchou.
  
  Prodloužená mícha
  
• řídí dýchání, reflexní děje (sání, polykání, kýchání, slinění a slzení) a krevní oběh.
  
  
  Mícha
  Navazuje na prodlouženou míchu, prochází páteřním kanálkem a končí v křížové oblasti. Meziobratlovými otvory vystupují z míchy míšní nervy krční, hrudní, bederní, křížové a ocasní.
  Je složená z vnitřní šedé hmoty ve tvaru "H" a na povrchu je pokryta bílou hmotou.
  
  
  
  ONS - OBVODOVÁ NERVOVÁ SOUSTAVA
  Tvoří ji síť nervů, které prochází všemi tkáněmi a orgány a jsou spojeny s CNS.
  
  Podle místa výstupu dělíme nervy na:
  
• mozkové nervy - inervují (ovládají) orgány hlavy (př. čichový, trojklaný, zrakový, okohybný, jazykohltanový, sluchově rovnovážný,...)
• míšní - inervují trup a končetiny
  
  Dále ještě rozlišujeme nervy:
  
• dostředivé - vedou vzruchy do CNS
• odstředivé - vedou vzruchy od centra do těla
  
  
  
  VNS - VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
  Řídí činnost ústrojí, které nepodléhá vůli jedince (trávení,...). Je řízena centrální nervovou soustavou.
  Inervuje všechny tkáně těla, řídí jejich růst, výživu, působí na hladkou a srdeční svalovinu.
  
  Rozeznáváme 2 typy VNS:
  
  SYMPATIKUS
• vybíhá z každého obratle míchy.
• po určitých úsecích vytváří uzliny - GANGLIA. Z ganglií se sympatikus bohatě větví a vstupuje do vnitřních orgánů - působí na rozkladné procesy.
• působí přes den
  
  PARASYMPATIKUS
  
• působí až v noci
• také se bohatě větví na ganglia
  
  Sympatikus a parasympatikus působí navzájem protikladně (vzájemně se doplňují).
  
  
  
  ČINNOST NERVOVÉHO ÚSTROJÍ
  
  Nervové ústrojí přijímá z vnějšího i vnitřního prostředí vzruchy, vede je do ústředí, kde se zpracují a vyvolají přiměřenou reakci. Základním projevem činnosti nervového ústrojí je REFLEX. Je to převod vzruchu z přijímacího orgánu, neboli receptoru do nervového ústrojí a z ústředí k výkonnému orgánu - efektoru. Dráha, po které reflex probíhá se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK.
  
  
  Reflexy rozeznáváme:
  
• nepodmíněné - zvíře se s nimi již rodí (např. dýchání, slinění, sání, polykání,...). Jsou poměrně stálé a nemění se po celý život. Patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný.
• podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek. Jsou nestálé, dočasné a při změně podmínek zaniká. Umožňují zvířatům přizpůsobit se proměnlivému životnímu prostředí - tato schopnost se nazývá adaptace.